17. února 1937, Chvalčov
Osmé dítě Aloise a Marie Anny Štěpánové
Otec Aloise Štěpána a Aleny Houdové (roz. Štěpánové)
Narodil se 17. 2. 1937 na Chvalčově jako osmé dítě. Po základní škole se vyučil instalatérem u firmy Cabák v Bystřici pod Hostýnem a odtud odešel na Střední průmyslovou školu strojní na Vsetíně, kterou ukončil maturitou roku 1957. Po ukončení studia pracoval krátce jako dělník u firmy Kovona, pak nastoupil vojenskou službu.
V roce 1957 se oženil s Alenou Krumpolcovou, účetní ONV Bystřice pod Hostýnem. V roce 1958 se Aleně a Aloisovi narodil syn Alois a v roce 1959 dcera Alena. Pracoval v ČSAO Holešov (1960 – 1968) a po přestěhování do Ostravy v NP VŽKG Ostrava.
V roce 1992 jeho žena Alena (sekretářka na fakultě VŠB Ostrava a v Hornickém ústavu ČSAV Ostrava) odešla do důchodu a pečovala o svého otce Karla Krumpolce ve Slavkově, kde zdědila po svých rodičích domek. Po odchodu do důchodu se i Lojzík odstěhoval do Slavkova.
Alenčino zdraví se začalo horšit kolem roku 2017 (onemocnění mozku, jež jí znemožňovalo mluvit). Poslední dva roky života prožila v Domově pro seniory ve Lhotsku u Blazic. Zemřela 20. 3. 2021 ve věku 84 let.
„Dáša ještě chodila na průmyslovku, chodili jsme tancovat a maminka řekla, že musíme být vždycky v 11 doma. Maminka zamykala dveře, abychom nemohli proklouznout domů. Číhala na nás, aby nám odemkla. A vždycky byly řeči!
Tak jsem si pak udělal paklíč… Vždycky jsem si sám otevřel a máti ani nevěděla, kdy jsme přišli. Vždycky jsme se s Dášou domluvili a na lavce jsme pokaždé čekali jeden na druhého, abychom vždycky přišli spolu dom, nikdy každý zvlášť. Někdy jsem domů lozil i přes půdu.“
Lojzík Štěpán
Tento rodopis pojednávající o většině členů rodiny vede Stanislava Vejrostová jako osobní zápisky a poznámky,
které mohou být ovlivněny jejími osobními vazbami, dostupnými informacemi i postupujícím věkem.
„Rusáci se po válce vraceli z Německa do Ruska, to bylo hned na přelomu jara a léta 1946. Měli ležení za Kozincem a měli stádo koní. Koně potřebovali vodu, tam nebyla. Muselo se s koňma do potoka. My jsme se kolem nich s Dášou furt ochomýtali. A oni nám vždycky dali koňa, mohli jsme na něho sednout a povozit se, zavést ho k vodě a přivést ho zpátky napojeného. Ale koně byli vyhladovělí, samé žebra. Tak jsme měli zadky modré, potlučené. Pak jsme to týden léčili, mamka nám natírala zadky mastičkama.“
Lojzík Štěpán
Rodinný genealogický web rodiny Štěpánů z domku č. 65 ve Chvalčově Na Kútku
© Alžběta Stanovská (Vejrostová), stanovska.alzbeta@gmail.com
